Kamenivo je anorganický pevný materiál, který tvoří kostru betonové směsi. Skládá se z několika frakcí, které spolu tvoří pevnou matrici a slouží - jako plnivo. Pro kamenivo do betonu platí ČSN EN 12620 (72 1502) Kamenivo do betonu.
b) podle druhu:
c) podle původu:
Národní příloha NA ČSN 12620 rozděluje kamenivo dále podle jeho technických parametrů (nadsítné, podsítné, jemné částice, nasákavost, atd.) do tříd A až C, pro výrobu betonu určeného pro všechny stupně vlivu prostředí podle ČSN EN 206-1 je v zásadě možné používat pouze třídu A. Při běžné výrobě je pro odběratele betonu rozhodující zejména maximální frakce použitého kameniva v závislosti na typu konstrukce a způsobu zpracování (tenkostěnné nebo masivní konstrukce, vyrovnávací potěrové vrstvy, hustota výztuže, způsob vibrace).
![]() Skládka kameniva |
![]() Plnění provozních zásobníků kameniva |
Kamenivo se dělí do následujících skupin:
a) podle velikosti částic:- drobné kamenivo (písek) – nejčastěji jsou používány frakce 0/2 a 0/4 (frakce udává rozmezí velikosti částic v mm)
- hrubé kamenivo – nejčastěji frakce 4/8, 8/16, 11/22, 16/ 22
- široké frakce (např. 0/22, 0/32 jsou označovány jako štěrkopísek nebo štěrkodrť) se při běžné výrobě betonu prakticky nepoužívají, zejména z důvodu náchylnosti k roztřiďování.
b) podle druhu:
- těžené
- těžené předrcené
- drcené
c) podle původu:
- umělé (nejčastěji lehčené a pórovité kamenivo, např. Liapor, dříve keramzit)
- přírodní
Národní příloha NA ČSN 12620 rozděluje kamenivo dále podle jeho technických parametrů (nadsítné, podsítné, jemné částice, nasákavost, atd.) do tříd A až C, pro výrobu betonu určeného pro všechny stupně vlivu prostředí podle ČSN EN 206-1 je v zásadě možné používat pouze třídu A. Při běžné výrobě je pro odběratele betonu rozhodující zejména maximální frakce použitého kameniva v závislosti na typu konstrukce a způsobu zpracování (tenkostěnné nebo masivní konstrukce, vyrovnávací potěrové vrstvy, hustota výztuže, způsob vibrace).

